Abstract
Vize atelieru Environmental Summer Pavilion: Atelier byl veden mnou (Marií Davidovou), Šimonem Prokopem a Martinem Klodou a zaměřoval se na můj výzkum v oblasti materiálové performance masivního dřeva. Šimon prokop měl na zodpovědnost parametrické navrhování v Grasshopperu pro Rhino 5 a jím vytvořené výrobní výkresy pro digitální výrobu a Martin Kloda měl na zodpovědnost konstrukci, spoje a realizaci. Studenti se zapojili do mého výzkumu ve zmíněném oboru, tedy konkrétně do interakce dřeva s relativní vlhkostí vzduchu a teploty. Výsledek je prací celého teamu, tedy i vedoucích ateliéru, kteří se na designu podíleli. Myslím si, že zapojovat studenty do současného výzkumu by mělo být prioritou našeho školství. Projekt byl veden v Mezioborové spolupráci mezi Fakultou umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci a Fakultou lesnickou a dřevařskou na České zemědělské univerzitě v Praze. Atelier měl jasnou metodiku: Systems Oriented Design, Research by Design s prototypováním v měřítku 1:1, Parametrický design, File to Fabrication. Systems Oriented Design je komplexní pohled na zkoumanou oblast. Zde jsme se především opírali o můj dosavadní výzkum. Metoda také zahrnuje tvorbu takzvaných GIGA-map, které mapují celou problematiku na mezioborové úrovni grafickými diagramy. My jsme metodu rozšířili o MINI-mapy, které studenti vytvářeli v průběhu první fáze projektu individuálně, kdy probíhaha soutěž o nejzajímavější koncept. MINI-mapy jsou méně rozsáhlé než GIGA-mapy. Jednalo se o první zpracování poznatků, které si studenti osvojili. Research by Design s prototypováním v měřítku 1:1 je dnes velmi oblíbenou metodou, protože jedině tak je možné opravdu otestovat výzkum. Tyto prototypy se většinou vytváří právě v podobě pavilonů, k čemuž jsme se naklonili i my. Parametrický design skýta mnohé výhody při navrhování, v neposlední řadě se dají prametry návrhu při procesu libovolně měnit, dále pak poskytne data k digitální výrobě. Od tud tedy, File to Fabrication. Protože jsme měli pouze jeden semestr na celou realizaci pavilonu, vybrali jsme parametrický plug in pro Rhino 5, Grasshopper. U něj se totiž nejedná o skriptování v programovacím jazyce, ale prostřednictvím diagramů. Je tedy možné ho ovládat bez předchozích zkušeností v krátkém čase. Projekt navázal na můj předchozí projekt pavilonu pareSITE, vedený mnou, Martinem Šichmanem a Martinem Gandtnerem na Architectural Institute in Prague a Fakultě lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě. Tehdy jsme vyvinuli pavilon ve tvaru Möbiovy pasky, který přes noc nasával vlhkost a přes den ji naopak odpařoval. Panelování kostrukde tento děj umocňuje svým borcením, které podporuje cirkulaci vlhkého vzduchu do prostředí. Tak zpříjemňuje pobyt návštěvníků festivalů, které se u příležitosti festivalů odehrávají, za horkých letních dnů. Pavilon Loop pokračoval v tomto konceptu a dále ho rozvinul. Prostorová organizace panelů a kombinace levé a pravé strany desek v tangenciálním řezu podpořila cirkulaci vlhkého vzduchu ještě více. Tento projekt by se nikdy neuskutečnil bez laskavé podpory Rothoblaas, Story Enso, Eurodach, Nářadí Bartoš, Natura Decor, Fakulty lesnické a dřevařské na ČZU a Collaborative Collective.
Users
Please
log in to take part in the discussion (add own reviews or comments).
